Co se v mládí naučíš... aneb my tři závoďáci :)

Jedna čtenářka mi napsala, že se jí můj blog moc líbí, ale jestli bych nepsala častěji??

Uznávám, že momentální výpadek 3 měsíce (což je mimochodem čtvrt roku :)) je poměrně dost...

Emmin denní a noční režim, Dominik, domácnost, Sympaťák a v neposlední řadě sport mi ale dávají natolik zabrat, že není čas. A když je čas, není síla... Nebo si prostě chci užít chvilinky se Sympaťákem a nicnedělání.

Ale o tom příště, madam Emma je stále na celý článek :))

A Domek?? 

Je to prostě venkovní dítě. Počasí nepočasí, jsme venku pořád.

...což dokazuje jeho největší hláška, když u nás byla babička s dědou. Byli jsme všichni v obýváku, Domek se podíval oknem na zahradu a říká:

"Venku svítí suníčko, dopdele, a já tam nejsem." :)))

...takže asi tak...

A aby jste viděli, že se opravdu neflákáme, servíruju sportovní článek :)

(Half) Ironman aneb "Never give up"

Minulý víkend jsem byla (poprvé) celý víkend bez Domíka a Sympaťáka a měl vzniknout tento článek... 

Ale nějak jsem zabředla do úklidu domácnosti a blogu, tak jsem to nestihla. Obzvlášť blog mi trval děsně dlouho (a pořád to ještě není úplně hotové), protože jsem takový programátor amatér :)) Všechno jsem dělala stylem "pokus omyl" a podle návodů na internetu...

Když mi bylo nějakých 25 let řekla jsem si, že do 30ti nebudu mít děti a zvládnu triatlon Ironman (3,8km plavání - 180km kolo - 42km běh).

Je mi už skoro 31, mám 2 děti a nedala jsem zatím ani polovičního :)) 

3 měsíce za námi aneb "Peklo s princeznou"

Kluci zrovna válčí v obýváku na zemi a staví základnu, Emmka sabotovala můj odpolední běh spánkem, tak se zase po dlouhé době pouštím do psaní...

Nikdy, ale opravdu NIKDY by mě nenapadlo, že prohlásím větu:

"Dominik byl to hodnější dítě..."

Šestinedělí za námi aneb ...nechte se překvapit :)

Emminka měla včera 8 týdnů, tak je na čase zhodnotit jak jsme zvládly(i) šestinedělí...

No, nebudu vám nic nalhávat, bylo (a je) to trochu peklíčko :) (jak příhodné den po Mikuláši :)). 

Jak se říká, každé dítě je jiné. Takže vzhledem k divokosti, nespavosti a kontaktnosti Dominika jsem si říkala, že teď bychom na tom mohli být lépe...

Neděle na zahradě aneb podzimně - zimní fotoromán

Na dlouhé psaní článků není čas ani energie, tak alespoň zahradní ochutnávka ve formě fotek... 

A já slibuji, že po kousíčcích začnu psát o tom jak (ne)zvládáme šestinedělí :)

Porodní příběh aneb 39 + 3 = Emminka

Tak je to tady, jsme doma čtyři :)

Nikdo ode mě, s mojí frekvencí psaní, takto brzo článek asi nečekal. Mám k němu ale vážné důvody... Malý Oliverek z Prahy, který je ještě v bříšku, na něj čeká. Už včera (už v pondělí, nějak se mi to psaní protáhlo) měl termín a nějak se mu nechce ven. Tak aby to nebylo na mě, tady je můj porodní příběh :))

Mám doma už strašně dlouho blok, který jsem si koupila za 90,- a protože byl tak strašně drahý (na to, že je to vlastně obyčejný linkovaný blok s hezkým obalem) (a ano, v tomto jsem trochu lakota :)), hrozně dlouho jsem přemýšlela, co do něj budu psát... 

Měl to být něco jako deník z cest. Takový, který má "ta holka" z filmu Crazy, Beautiful (Šílená, Krásný) :)))

A ano, uhodli jste správně, ten blok se se mnou asi třikrát stěhoval a nikdy jsem do něj nic nenapsala.

Hnízdečko aneb švadlena Peťa :)

Moji chlapi si napařují nohy v lavóru, což je aktivita, kdy Domek vydrží třeba i 15 minut v klidu, tak se pochlubím s hnízdečkem, které jsem šila Emmince :)

A pro veliký úspěch jsem šila jedno i pro Oliverka :)

O tom, že si pořídím hnízdečko na spaní jsem byla rozhodnutá snad od začátku těhotenství. Emminka bude spát (teda takový je plán a všechny moc dobře víme, jak je to s plány :)) se mnou a Domíkem v pokojíčku. Postýlku máme přiraženou k posteli, ale tak trochu počítám, že skončí v pelechu s náma... 

Jsem vlastně hodně zvědavá na to, jak to se spánkem nakonec bude. Domek je zvyklý spát se mnou, ještě nikdy s nikým jiným nespal. 

Ale má hodně slabé spaní. 

Vždy, když jsme byli třeba na chatě a někdo mi řekl, ať Domka uspím a PŘENESU do postýlky jsem se musela smát. Domíka totiž nejde bez toho, aby se probral, ani přikrýt peřinou :))

Proto nevím, jak bude zvládat noční kojení a přebalování...

A tak mě napadá... Jak to děláte vy maminky, které máte jedno a více dětí a spíte (nebo jste spali) společně??