Když jsme si přivezli Domíka domů, nastěhovali jsme ho s postýlkou k nám do ložnice. To se však hned po první noci neosvědčilo, špatně se mi kojilo a celkově jsme se navzájem dost rušili... Na zkoušku šel Domajzek k sobě do pokojíčku.
A ono to fungovalo :)
Před spaním si chvilku povídal a pak hned usnul, budil se jen párkrát za noc a to zase povídáním a já jsem si říkala, jak nám to pěkně klape....
Pak se ale něco zlomilo a já jsem za Domkem do pokoje začala lítat co dvacet minut :( Na fyzičku to bylo docela dobré, ale psychika nic moc... Tak proběhlo stěhování, tentokrát mě do pokojíčku. A tam si spolu "žijeme" doteď :)
...ale k věci...
Domík už je poměrně dost pohyblivý a v noci se dost často budí, cca co hodinu. No a než jdu za ním do pelechu, chtělo to nějakou zábranu. Ze dvou stran je zeď, z další postýlka s průchodem, o které jsem psala zde, a tak nám chyběla ještě jedna strana.
Dědeček nám proto nechal udělat z lamina zábranu, kterou jsme k posteli přivrtali a tím jsme z poloviny zapříčili poslední volnou stranu...
A využijeme to i mimo spaní... Domík se strašně rád dívá z okna, pár fotek máme na Instagramu tady v blogu, ale když tak pozoruje dění venku, často se zapomene a to pak smrdělo pádem na dlažbu. Tudíž máme i bezpečné pokoukáníčko :)
...zbytek volného prostoru vždycky "zacpu" peřinou a používám ji jako únikovou cestu :)
Chtěla jsem vyfotit i Domíka u okna, ale nenechal se, lotr malej :)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Budu moc ráda, když mi napíšete svůj názor i připomínku :)