"Old news" aneb jak jsme byli na dovolené...

Na dovolené jsme sice byli už před měsícem, ale tak moc se mi tam líbilo, že se musím podělit o pár fotek...

Orlické hory jsou pro Sympaťáka zásadní destinací, co se prázdninových pobytů týče. Jezdil tam s rodiči, když byl malý, pak větší a nakonec největší :)))

I naše první "rande dovolená" byla v Orlických horách, na chalupě bez pitné vody a elektriky, na Hadinci... Mělo to pro mě obrovské kouzlo a ta samota mě neskutečně uklidňovala. 

Když jsme čekali Domíka a já byla ve třetím měsíci, najezdili jsme na kole spoustu kilometrů po zdejších kopcích... Teď zpětně zjišťuju, že to na Domka mělo zásadní vliv (stejně jako to, že jsem přestala cvičit až na konci osmého měsíce :)), protože je naprosto k nezastavení :)))

Další rok jsme na Hadinec vyrazili i se šestiměsíčním Domkem a těšili se na to, jak si to tam zase užijeme. Být ale za špatného počasí na chalupě bez elektriky a vody s malým prckem není úplně tak ono... Všechno nám najednou připadalo špinavé a tmavé a Domíkovi se tam vůbec nelíbilo.

Z týdnu dovolené byly nakonec jen tři dny a my jsme byli rádi, když jsme se v pět večer vypakovali z Mordoru (jak jsme trefně Hadinec přejmenovali) a frčeli domů...

Letošní dovolená byla proto v mnohem větším "luxusu". Babička s dědou nás pozvali na týden do nádherné chalupy kousek od Pastvin, do apartmánu V Klídku. Chalupu vlastní neskutečně příjemný pár s malým klučinou. Takže můžeme jen doporučit :)

...a tady slíbené fotky "Z Klídku" i z výletů...

 

18 měsíců aneb jeden a půl roku :)))

...tato skladba, Slunečný hrob, pro mě strašně moc znamená!

Pelíšky mám jako film hrozně moc ráda, i tuto skladbu jsem měla mezi oblíbenými, 

ale 23. února 2014 pro mě úplně změnila význam...

Narodil se při ní totiž Domík!!

I přes to, že jsme byli s Domkem v bříšku domluvení, že nepojedeme do porodnice v noci, aby nemusel táta vstávat (má to s probouzením docela těžké :))), Domík si řekl, že v noci na to bude větší klid a že vzbudit mámu v jednu ráno bude tak akorát :))

Chvilku jsem otálela, jestli Sympaťáka budit, jestli neplaším a jen tak mě nebolí břicho :)), o půl druhé už to moc nešlo vydržet, tak jsem ho "požádala", zda bychom mohli jet...

Náš rozhovor vypadal následovně :))

já: Marti, mohli bychom jet do porodnice? Já asi rodím...

Sympaťák vleže z postele: Jak asi...?

já: No, asi, vzhledem k tomu, že jsem ještě nerodila, tak si nejsem jistá...

Sympaťák: To bys asi poznala, ne?

já: Je to kousek, kdyžtak se vrátíme...

...načež vylezl z postele a jelo se...

Před druhou jsme byli v porodnici, v 5:30 jsme šli "na to" a v 5:40, se slovy Sympaťáka: 

"hrají ti Pelíšky, tak než bude konec písničky, bude na světě Dominik" 

bylo dokonáno...
(s poznámkou, že si myslel, že to bude rychlejší, vtipálek :))

A dnes je den, kdy je Domíkovi 18 měsíců aneb rok a půl :))

Já jsem dostala antistresové omalovánky (jak výztižné) a Domík asi "stošedesátý" zelený traktor :))

Rozhledna Barborka aneb zase jsme jednou vyjeli...

 

Z Domíka se stal pořízením sedačky na kolo téměř každodenní cyklista... 

Jezdíme ale jen na nákupy, takže výlet krátký a na focení nezáživný :))

 

Dnes jsme ale vyjeli i se Sympaťákem (přezdívka Domkova táty, zažitá kamarádkami nosnicemi a pro mě jednodušší na psaní :))) na regulérní výlet na rozhlednu Barborka. Máme ji kousek a jezdili jsme tam ještě než jsme měli Domíka...  

Domek už tam vlastně třikrát byl :)

 

Poprvé, když jsme o něm nevěděli ani my :)

Podruhé v bříšku...

Potřetí se mnou v šátku v jeho asi deseti týdnech.

A dnes...

 

Tentokrát si Barborku opravdu užil, hřiště, pískoviště, hračky...

(I když poprvé to po těch čtyřech pivech mohlo být taky vzrůšo :))

 

Na Barborce je nejen rozhledna, ale i malý kiosek (nádherné slovo, moje oblíbené :)) s příjemným upovídaným pánem a velký zastřešený altán...

 

 

 

Zatím se nějak bojím vyjet někam dál, třeba 30km... Nerada bych Dominikovi kolo zprotivila a taky bych nerada někde 20km od domu řešila, že do sedačky zpět nepůjde :))

 

Uvidíme, začneme pomalu prodlužovat a třeba to půjde...

 

A jak to máte vy, jezdíte s prckama na cyklovýlety?? 

 

PS: nosnice, vymyslela jsem další místo na sraz (i když vím, že už jednou v plánu byla :)

Noční látkování aneb "nevěřící Tomáš"

S Domíkem jsem začala látkovat v jeho pěti měsících...

Do té doby jsem o látkování věděla, ale brala jsem to jako spoustu zbytečné práce. Ale protože nezatracuju věci do doby než je vyzkouším, dala jsem i látkování šanci.

Víc než to, že budu muset pořád jenom prát, věšet prádlo a žehlit jsem se bála toho, že mi nebude látkování vyhovovat a já vyhodím dost peněz jen tak do vzduchu...

Přesvědčil mě až fakt, že pokud to opravdu nepůjde, jsem schopná s minimální ztrátou pleny prodat dál.

Jako bonus bylo, že mnou nenáviděné žehlení se konat nebude, protože moderní látkové pleny se nežehlí :)))

...a teď je Domkovi 17 měsíců a i když máme částečně odplenkováno, až teď jsem se dokopala k tomu, abychom měli látkové pleny i na noc a o tom je dnešní článek aneb dostali jsme se k jádru pudla (tohle jsem nikdy nepochopila, co znamená :)))

Nějak jsem pořád nevěřila tomu, že může látková plena vydržet ta "kvanta", která je ze sebe Dominik schopen za noc vyprodukovat :))) 

Tím, že je Domajz většinu noci na prsu, resp. v dnešní době "UŽ JEN PĚTKRÁT ZA NOC" :))), vyprodukuje toho opravdu hodně...

Reklama hovoří jasně, Pampers zaručují 12 hodin sucha a když my jsme měli už ve dvě ráno "pemprsku" durchumdurch, nebyla jsem přesvědčena o tom, že stará dobrá látka je něčeho takového schopná :))

Každodenní probouzení se s tím, jestli budu muset měnit prostěradlo a pyžamo mě však natolik vytáčelo, že jsem si řekla, že za pokus už opravdu nic nedám.

Koupila jsem, dle rad odbornic na slovo vzatých, noční KatyvBaby a PetitLulu, oboje z druhé ruky. 

Vlňáčky jsem doma jedny měla na období "až jednou ty noční látkovky zkusím". Teď už jen nalanolinovat (pekelné slovo) a huráááá do toho!

Ale ouha! Domek zvyklý na to, že je většinu dne bez plíny, moc nechápal množství látky, kterou jsem na něj narvala. Ouha podruhé, vlňáky, i přes veškeré přesvědčování, že jsou parádní :)) nebyly tou pravou volbou a musely dolů :(( Dominik zůstal jen v pleně, bez vlňáčků byl ochoten si ji nechat... To však na noc nestačilo a ve dvě ráno jsme přebalovali, protože plena byla durch...

Ráno jsem samožřejmě dělala, že je všechno parádní a že jsem peníze nevyhodila jen tak a jala jsem se ušít flísáky :)) Střih jsem neměla, vzala jsem si PULky, ty obkreslila a sešila :)) 

Hrdost na mou práci, jak už je při šití u mě zvykem, neznala mezí!! :))

Večerní pokus č.2. Noční plena nasazena, flísáčky zvládnuty, uspáno :)) Při každém nočním kojení jsem Domka "osahávala", jestli vše drží....

A světe div se, ono to fungovalo!!

Takže už 14 dní látkujeme i v noci, vše bez nehod a já jsem po 17 měsících, co se nočního přebalování týče, šťastná jak blecha! :))
A nakonec se i ty vlňáčky ujaly :)))