Noční látkování aneb "nevěřící Tomáš"

S Domíkem jsem začala látkovat v jeho pěti měsících...

Do té doby jsem o látkování věděla, ale brala jsem to jako spoustu zbytečné práce. Ale protože nezatracuju věci do doby než je vyzkouším, dala jsem i látkování šanci.

Víc než to, že budu muset pořád jenom prát, věšet prádlo a žehlit jsem se bála toho, že mi nebude látkování vyhovovat a já vyhodím dost peněz jen tak do vzduchu...

Přesvědčil mě až fakt, že pokud to opravdu nepůjde, jsem schopná s minimální ztrátou pleny prodat dál.

Jako bonus bylo, že mnou nenáviděné žehlení se konat nebude, protože moderní látkové pleny se nežehlí :)))

...a teď je Domkovi 17 měsíců a i když máme částečně odplenkováno, až teď jsem se dokopala k tomu, abychom měli látkové pleny i na noc a o tom je dnešní článek aneb dostali jsme se k jádru pudla (tohle jsem nikdy nepochopila, co znamená :)))

Nějak jsem pořád nevěřila tomu, že může látková plena vydržet ta "kvanta", která je ze sebe Dominik schopen za noc vyprodukovat :))) 

Tím, že je Domajz většinu noci na prsu, resp. v dnešní době "UŽ JEN PĚTKRÁT ZA NOC" :))), vyprodukuje toho opravdu hodně...

Reklama hovoří jasně, Pampers zaručují 12 hodin sucha a když my jsme měli už ve dvě ráno "pemprsku" durchumdurch, nebyla jsem přesvědčena o tom, že stará dobrá látka je něčeho takového schopná :))

Každodenní probouzení se s tím, jestli budu muset měnit prostěradlo a pyžamo mě však natolik vytáčelo, že jsem si řekla, že za pokus už opravdu nic nedám.

Koupila jsem, dle rad odbornic na slovo vzatých, noční KatyvBaby a PetitLulu, oboje z druhé ruky. 

Vlňáčky jsem doma jedny měla na období "až jednou ty noční látkovky zkusím". Teď už jen nalanolinovat (pekelné slovo) a huráááá do toho!

Ale ouha! Domek zvyklý na to, že je většinu dne bez plíny, moc nechápal množství látky, kterou jsem na něj narvala. Ouha podruhé, vlňáky, i přes veškeré přesvědčování, že jsou parádní :)) nebyly tou pravou volbou a musely dolů :(( Dominik zůstal jen v pleně, bez vlňáčků byl ochoten si ji nechat... To však na noc nestačilo a ve dvě ráno jsme přebalovali, protože plena byla durch...

Ráno jsem samožřejmě dělala, že je všechno parádní a že jsem peníze nevyhodila jen tak a jala jsem se ušít flísáky :)) Střih jsem neměla, vzala jsem si PULky, ty obkreslila a sešila :)) 

Hrdost na mou práci, jak už je při šití u mě zvykem, neznala mezí!! :))

Večerní pokus č.2. Noční plena nasazena, flísáčky zvládnuty, uspáno :)) Při každém nočním kojení jsem Domka "osahávala", jestli vše drží....

A světe div se, ono to fungovalo!!

Takže už 14 dní látkujeme i v noci, vše bez nehod a já jsem po 17 měsících, co se nočního přebalování týče, šťastná jak blecha! :))
A nakonec se i ty vlňáčky ujaly :)))