čtvrtek 26. ledna 2017

3 měsíce za námi aneb "Peklo s princeznou"



Kluci zrovna válčí v obýváku na zemi a staví základnu, Emmka sabotovala můj odpolední běh spánkem, tak se zase po dlouhé době pouštím do psaní...

Nikdy, ale opravdu NIKDY by mě nenapadlo, že prohlásím větu:

"Dominik byl to hodnější dítě..."


Myslela jsem si, že mě už nemůže nic překvapit a že pokud bude druhé dítě jiné, bude to pohoda.
A ano, Emma opravdu jiná je...
Bohužel ale jen v těch věcech, které jsou na h..., tedy na pendrek :(

Mám kolem sebe spoustu maminek, které jsou ze svých dětí naprosto unešené, nadšené, neustále je chválí a chtějí zastavit čas, protože děsně letí... 
A pak jsem tu já, která si momentálně přeju, aby bylo Emmce 20 let a osamostatnila se :)))
 (což samozřejmě přeháním :))

Emmka vydrží spát vkuse tak 45-60 minut (a to jak přes den, tak v noci). Když jsme venku, kde tedy i přes zimu trávíme poměrně hodně (a myslím vážně hodně moc) času, vydrží 2 hodiny. Vzhůru zvládne i 5 hodin, na rukách a s neustálou pozorností věnovanou jen jí... 
Večerní usínání je boj (a ano, četla jsem Nevýchovu a tři body na klidný spánek dítěte nezabírají). A nemyslete si, necpu ji naivně do postýlky. Šátek večer ignoruje, hacku taky, na rukách neusne, u prsa jen tehdy, pokud už "nemá dost"... 
A když už usne, nikam nesmím. Jen výjimečně. 

Hlavní problém je pořád bolest bříška, s tím bojujeme a kravskou bílkovinou (a asi ani lepkem) to není. 
BioGaia, SabSimplex, Baby Calm - nic nepomáha :(

Zatím je to těžké, jakože dost...
Všichni říkají, počkej po šestinedělí - nic...
Počkej po 3 měsících - taky nic...

Prosím vás, jaký je další mezník, ať se mám na co těšit?? :))

Ale abych Emm jen nepomlouvala, tak třeba pase jako blázen už od nějakých 9-10 týdnů. Na to byl Domek lenoch. 
Když jsme jely na chalupu do Žďárských vrchů, vydržela hodná hodinu v autobuse a usnula těsně před vystupováním :)) A veškeré přesuny, i ty sněžnou vánicí o půl šesté večer, zvládá na jedničku :))


Jojo, je potřeba hledat pozitiva i v naprostých maličkostech, jinak bych se z toho nejspíš zbláznila :)

Občas si říkám, že bych se na kojení mohla vyprdnout, že mi to za ty nervy a padající vlasy nestojí...

...ale nakonec...

KOJENÍ ZDAR! :))

PS: toto video mi poslala mamka, když mi bylo nejhůř... Děkuju maminko, za všechno!!

Nejtěžší práce na světě

4 komentáře:

  1. Drzim palce, dalsi meznik je 6m a pak 12 k tomu se upinam ja ;-) Jinak nejste v tom sama, (ne)spani mame stejne. A jak mi rekla pani v lekarne "no kupte si co chcete, stejne to nefunguje" :-))) Detem zdar!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc za držení palců... Držím taky, na oplátku :)) A rada lékárnice mě opravdu pobavila :))

      Vymazat
  2. Nas meznik byl ve 2,5 letech, ale clovek si zvykne. A s brichem naprosto bezkonkurencne pomohla bezplenkovka (nebo spis pokusy o ni), to se vzdycky dobre alespon vyprdela nebo i neco vic a nechavat dite casto bez pliny s nahatym zadkem se hejbat a kopat si na dece.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. My taky částečně bezplenkujeme, ve smyslu rozbalení a čůrání a kakání "po otevření". Na nočník to dlouho trvalo a S Domkem v kooperaci to moc nešlo. Domek nám nespí pořádně doteď a to má za měsíc tři roky. Budí se pořád, klasicky 22:30 a když tam nikdo není, tak co 30-40minut. Když tam táta je, je schonej spát do rána :)

      Vymazat

Budu moc ráda, když mi napíšete svůj názor i připomínku :)