sobota 22. dubna 2017

Co se v mládí naučíš... aneb my tři závoďáci :)



Jedna čtenářka mi napsala, že se jí můj blog moc líbí, ale jestli bych nepsala častěji??
Uznávám, že momentální výpadek 3 měsíce (což je mimochodem čtvrt roku :)) je poměrně dost...

Emmin denní a noční režim, Dominik, domácnost, Sympaťák a v neposlední řadě sport mi ale dávají natolik zabrat, že není čas. A když je čas, není síla... Nebo si prostě chci užít chvilinky se Sympaťákem a nicnedělání.

Ale o tom příště, madam Emma je stále na celý článek :))

A Domek?? 
Je to prostě venkovní dítě. Počasí nepočasí, jsme venku pořád.

...což dokazuje jeho největší hláška, když u nás byla babička s dědou. Byli jsme všichni v obýváku, Domek se podíval oknem na zahradu a říká:

"Venku svítí suníčko, dopdele, a já tam nejsem." :)))

...takže asi tak...

A aby jste viděli, že se opravdu neflákáme, servíruju sportovní článek :)

Už loni jsme byli s Domkem na Vinařském půlmaratonu v Pardubicích, resp. na doprovodném závodě - Rodinném běhu Vaňka Vaňhy. Je to "závod" na 1700m, takový mini okruh středem města. Musím však podotknout, že někteří tento závod berou velice vážně, někteří se dokonce obávali, že ho celý neuběhnou :))

Vloni jsem Domka celou dobu nesla za krkem a Emm byla ještě v břichu...
Letos se Emminka přesunula z břicha na břicho a Domek jel na odrážedle. Představa toho, že ho smýkám na zádech byla natolik otřesná, že bylo odrážedlo nutností :))

Původně jsem měla jít i na půlmaraton, ale nakonec jsem start vzdala. Vím (nebo jsem o tom aspoň přesvědčená), že bych závod dokončila s časem kolem dvou hodin, ale dát tisíc korun za startovné, když vím, že nemám natrénováno a bylo by to jen o uběhnutí, na to jsem moc velkej Skrblík :))

Ale i tak to byl pro mě docela náročný závod.

Už to, abychom stihli přesun do Pardubic, registraci, koupi svačinky a pití, čůrání, kojení a přesun na start s Emm, která nechtěla být v nosítku, tudíž byla v ruce, Domkem, batohem a odrážedlem dalo za jeden malý osobní úspěch :)) Vidět nás u toho Sympaťák, asi ho trefí, nemá pro naše "závodění" moc pochopení, resp. nechápe, proč mi to za tu dřinu stojí...

Narozdíl ode mě je "nezávodní typ" a to extrémně :)

Domek se potřeboval před startem pořádně protáhnout... :))


Emmka nám ukázala, kudy vede cesta....

...hodili jsme selfíčko...

...a mohli jsme vystartovat :)) Emm to natolik unavilo, že zaspala start i celý závod :)))



A takto to vypadalo :)) Kdo tvrdí, že se nedá běžet se spícím dítětem 1700m, tak kecá :)))






Závod jsem si užila a Domek taky...
Závodí rád a těší se na Czechmana na Hrádku. To je můj srdcový závod, příští rok se ho už snad i zúčastním...

A trochu "zpátky do minulosti" tedy do března.

Zúčastnila jsem se závodu na 5,6km v Heřmanově Městci, což je nějaké 2km od nás. Řekla jsem si, že by byl hřích nejet, když to mám blíž než za humny :))
Počasí bylo na draka...

Takže vlastně: "Za Humny je drak" :)))

Sympaťák klasicky nechápal, proč se mi chce běhat v takovémto počasí. Musela jsem jet už z principu, to je jasný :)) Nedokázala jsem odhadnout, kolik lidí se může závodu v Heřmaňáku zúčastnit a byla jsem překvapená, že se nás sešlo asi 70!! Začala jsem být lehce nervózní, všichni (včetně mě, samozřejmě) se tvářili děsně profesionálně a že to tam jdou vyhrát... Neměla jsem s sebou žádnou podporu. Naštěstí jsem jela na poslední chvíli, tak na dlouhou nervozitu nebyl čas.

"Tři, dva, jedna... start!"

Držela jsem se docela vepředu, věděla jsem o třech holkách přede mnou. tu třetí jsem měla na dohled... Do kopce to šlo, z kopce to bylo horší :( Začalo mě bolet celé břicho, je to způsobené nezpevněnín po porodu a bolí to jen při běhu z kopce. Jak to ale začne, už nepřestane.
Závod byl na dva okruhy, takže mě seběh čekal ještě jednou...
Držela jsem si čtvrté místo, ale druhý běh z kopce byl už moc.
300m před cílem jsem přišla o čtvrté místo, ale nebyla jsem schopná s tím nic udělat.

Ale i tak, byla jsem na sebe náležitě hrdá :)




Úsměv na poslední fotce je čistě náhodný, tu paní vlastně nenávidím :)))

Mějte se krásně a za čtvrt roku zase ahoj :)))

..nebo až mi začne spát dítě...

Ne, snad dřív, máte slíbený ten raw recept :))

Žádné komentáře:

Okomentovat

Budu moc ráda, když mi napíšete svůj názor i připomínku :)